Obchodní rejstřík nevede jeden centrální úřad, ale osm rejstříkových soudů. O tom, který z nich vede zápis vaší firmy, rozhoduje její sídlo: příslušný je krajský soud, v jehož obvodu má firma zapsané sídlo, a pro Prahu i celý Středočeský kraj je to Městský soud v Praze. Soud, který firmu vede, poznáte na konci spisové značky — například „C 149794 vedená u Městského soudu v Praze".
V Česku je celkem osm rejstříkových soudů: Městský soud v Praze a sedm krajských soudů (České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno, Ostrava a — pozor — Praha, který obchodní rejstřík sám nevede). Tento přehled vám řekne, který soud je pro vaši firmu příslušný, jak ho najdete ve spisové značce a co se děje, když firma přestěhuje sídlo do obvodu jiného soudu. Platné pro rok 2026.
Co je rejstříkový soud
Rejstříkový soud je soud, který zákonem pověřený vede obchodní rejstřík (a další veřejné rejstříky — spolkový, nadační, rejstřík ústavů, společenství vlastníků jednotek a obecně prospěšných společností). Zapisuje do něj nové firmy, provádí změny zápisu, vede sbírku listin a rozhoduje v řízení ve věcech veřejného rejstříku.
Rejstříkovými soudy jsou krajské soudy (zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích); v Praze tuto roli plní Městský soud v Praze, který má postavení krajského soudu. Okresní soudy obchodní rejstřík nevedou. Rejstřík je sice jeden společný informační systém, do nějž se nahlíží přes jeden portál (or.justice.cz), ale agendu konkrétní firmy vyřizuje vždy jen jeden příslušný soud.
Příslušnost se řídí sídlem firmy
Který soud je pro firmu příslušný, určuje § 75 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (nadepsaný „Příslušnost rejstříkového soudu"): „K řízení o návrhu na zápis je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká, ledaže tento nebo jiný zákon stanoví jinak." U právnické osoby (s.r.o., a.s.) se obecný soud určuje podle jejího sídla zapsaného v rejstříku. Jinými slovy — rozhoduje, kde firma sídlí.
Z toho plyne praktický důsledek: firma si rejstříkový soud nevybírá. Příslušnost je dána automaticky podle adresy sídla. Když firma sídlí v Brně, vede ji Krajský soud v Brně; když v Plzni, Krajský soud v Plzni; když kdekoli v Praze nebo ve Středočeském kraji, Městský soud v Praze.
Důležitá výjimka u Prahy: Existují dva pražské soudy — Městský soud v Praze (působnost pro hlavní město Praha) a Krajský soud v Praze (působnost pro Středočeský kraj). Obchodní rejstřík vede pouze Městský soud v Praze, a to jak pro firmy se sídlem v Praze, tak pro firmy se sídlem ve Středočeském kraji. Krajský soud v Praze obchodní rejstřík nevede vůbec. Proto firmu se sídlem například v Kladně, Mladé Boleslavi nebo Kolíně najdete vedenou u Městského soudu v Praze.
Úplný seznam rejstříkových soudů a jejich obvody
Osm rejstříkových soudů pokrývá celé území republiky. Některé krajské soudy mají sídlo v jednom kraji, ale jejich obvod zahrnuje dva (výjimečně tři) kraje — to je dáno historickým členěním soustavy krajských soudů (příloha č. 2 k zákonu č. 6/2002 Sb.), které neodpovídá dnešnímu členění na 14 krajů.
Tabulka: kraj → příslušný rejstříkový soud
| Kraj (sídlo firmy) | Příslušný rejstříkový soud |
|---|---|
| Hlavní město Praha | Městský soud v Praze |
| Středočeský kraj | Městský soud v Praze |
| Jihočeský kraj | Krajský soud v Českých Budějovicích |
| Plzeňský kraj | Krajský soud v Plzni |
| Karlovarský kraj | Krajský soud v Plzni |
| Ústecký kraj | Krajský soud v Ústí nad Labem |
| Liberecký kraj | Krajský soud v Ústí nad Labem (pobočka v Liberci) |
| Královéhradecký kraj | Krajský soud v Hradci Králové |
| Pardubický kraj | Krajský soud v Hradci Králové (pobočka v Pardubicích) |
| Kraj Vysočina | Krajský soud v Brně (pobočka v Jihlavě) |
| Jihomoravský kraj | Krajský soud v Brně |
| Zlínský kraj | Krajský soud v Brně (pobočka ve Zlíně) |
| Olomoucký kraj | Krajský soud v Ostravě (pobočka v Olomouci) |
| Moravskoslezský kraj | Krajský soud v Ostravě |
Shrnutí podle soudů:
- Městský soud v Praze — Praha + Středočeský kraj. Vede zhruba polovinu všech obchodních společností v ČR, protože pokrývá nejlidnatější oblast.
- Krajský soud v Českých Budějovicích — Jihočeský kraj.
- Krajský soud v Plzni — Plzeňský a Karlovarský kraj.
- Krajský soud v Ústí nad Labem — Ústecký a Liberecký kraj.
- Krajský soud v Hradci Králové — Královéhradecký a Pardubický kraj.
- Krajský soud v Brně — Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina.
- Krajský soud v Ostravě — Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
Pobočky nejsou samostatné soudy. Pobočka v Liberci, Pardubicích, Jihlavě, Zlíně nebo Olomouci je organizační součástí mateřského krajského soudu, ne dalším rejstříkovým soudem. Ve spisové značce i v rozhodnutích proto vystupuje vždy mateřský soud — firma se sídlem v Liberci je vedena „u Krajského soudu v Ústí nad Labem", i když fakticky agendu vyřizuje liberecká pobočka.
Jak soud poznáte ze spisové značky
Každá firma má v obchodním rejstříku spisovou značku — jednoznačný identifikátor svého rejstříkového spisu. Skládá se ze tří částí a poslední z nich přímo pojmenovává soud, který firmu vede:
C 149794 vedená u Městského soudu v Praze
- oddíl — písmeno podle právní formy. C = společnost s ručením omezeným, B = akciová společnost, A = veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, Dr = družstvo. Oddíl pro s.r.o. je u všech soudů shodně „C".
- vložka — pořadové číslo spisu v rámci daného oddílu a soudu (v příkladu 149794).
- soud — slovní označení rejstříkového soudu, který firmu vede („…vedená u Městského soudu v Praze").
Protože vložky se číslují samostatně u každého soudu, stejné číslo vložky existuje paralelně u více soudů — teprve uvedení soudu dělá značku jednoznačnou. „C 12345 vedená u Krajského soudu v Brně" a „C 12345 vedená u Městského soudu v Praze" jsou dvě úplně různé firmy. Více o tom, jak značku číst a kde ji najdete, vysvětluje samostatné heslo spisová značka.
Spisovou značku i příslušný soud kdokoli zjistí zdarma ve veřejném obchodním rejstříku na justice.cz — stačí zadat název firmy nebo IČO.
Jak podat návrh na zápis u správného soudu
Návrh na prvozápis i na změnu se podává u rejstříkového soudu příslušného podle sídla firmy (u zakládané firmy podle sídla, které teprve bude zapsáno). Máte dvě cesty:
-
Inteligentní formulář na justičním portálu. Návrh na zápis nelze podat volným dopisem — vyplňuje se na předepsaném inteligentním formuláři dostupném na or.justice.cz. Formulář sám nabídne příslušný soud podle zadané adresy sídla. K návrhu se přikládají zakladatelské či rozhodovací listiny a platí se soudní poplatek. Soud o návrhu rozhoduje v zákonné lhůtě 5 pracovních dnů (§ 96 zákona č. 304/2013 Sb.); pokud v této lhůtě zápis neprovede ani o návrhu nerozhodne, považuje se zápis podle § 98 téhož zákona za provedený dnem následujícím po uplynutí lhůty.
-
Přímý zápis notářem. Pokud zakladatelské jednání nebo rozhodnutí stejně potřebuje notářský zápis (u s.r.o. je společenská smlouva vždy veřejnou listinou), může notář provést zápis do obchodního rejstříku přímo ze své kanceláře — bezprostředně, často týž den. Notář přitom zapisuje do téhož centrálního rejstříku a firma skončí vedená u věcně příslušného rejstříkového soudu podle sídla; zápis je jen rychlejší a bez soudního řízení.
Ať zvolíte kteroukoli cestu, výsledkem je zápis u soudu příslušného podle sídla — soud si „nevyberete" zadáním jiné adresy, než kde firma reálně sídlí. Detailní postup u jednotlivých změn najdete v přehledu změny v obchodním rejstříku.
Co se stane, když firma změní sídlo do obvodu jiného soudu
Dokud se firma stěhuje v rámci obvodu téhož soudu (např. z Prahy 1 na Prahu 9, nebo z Brna do Znojma), zůstává příslušný stále stejný rejstříkový soud a mění se jen zapsaná adresa.
Když ale firma přesune sídlo do obvodu jiného rejstříkového soudu — typicky z Prahy do Brna, z Ostravy do Plzně apod. — změní se i příslušný soud. V praxi to znamená, že spis firmy přejde k novému soudu a firma dostane u nového soudu novou spisovou značku (nové číslo vložky); oddíl podle právní formy zůstává stejný. Pro firmu samotnou jde stále o jednu změnu — návrh na zápis nového sídla — kterou vyřídí soud nebo notář; přechod spisu mezi soudy řeší justice interně.
Sídlo se přitom mění až okamžikem zápisu nové adresy do rejstříku, ne dnem fyzického stěhování (§ 429 NOZ). Kdy u změny sídla potřebujete notáře, jaký souhlas vlastníka nemovitosti doložit a jaké jsou poplatky, rozebírá podrobný návod změna sídla s.r.o. krok za krokem.
Často kladené otázky
Který rejstříkový soud vede moji firmu?
Ten krajský soud, v jehož obvodu má vaše firma zapsané sídlo (§ 75 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb.). Pro firmy se sídlem v Praze i ve Středočeském kraji je to Městský soud v Praze; pro zbytek republiky příslušný krajský soud podle kraje (viz tabulka výše). Nejjistěji to zjistíte tak, že firmu vyhledáte ve veřejném obchodním rejstříku na justice.cz — soud je uveden na konci její spisové značky.
Proč firmy ze Středočeského kraje vede pražský soud, a ne Krajský soud v Praze?
Protože Krajský soud v Praze obchodní (ani jiný veřejný) rejstřík nevede. Jeho rejstříkovou agendu pro celý Středočeský kraj historicky vykonává Městský soud v Praze, který tak vede firmy jak z hlavního města, tak ze Středočeského kraje. Krajský soud v Praze se věnuje jiným typům řízení (civilním, trestním), nikoli vedení rejstříku.
Můžu si vybrat, u kterého rejstříkového soudu bude firma zapsaná?
Ne přímo — příslušnost soudu je dána zákonem podle sídla firmy a nelze ji volně zvolit. Nepřímo ji ovlivníte jen tím, kam umístíte sídlo: firma se sídlem v Praze bude vždy u Městského soudu v Praze, firma se sídlem v Brně vždy u Krajského soudu v Brně. Uvádět jako sídlo adresu, kde firma fakticky nesídlí, jen kvůli „výběru" soudu, není přípustné.