Kolem každé firmy se vede několik veřejných i neveřejných evidencí — od obchodního rejstříku přes živnostenský rejstřík a ARES až po evidenci skutečných majitelů. Pojmy se snadno pletou: lidé zaměňují obchodní a živnostenský rejstřík, neví, co je spisová značka nebo k čemu slouží ARES, a nejsou si jistí, kde co dohledat. Tento slovník vysvětluje 19 nejdůležitějších pojmů z oblasti rejstříků a evidencí — u každého stručně co to je, k čemu slouží a kde to najdete. Údaje jsou platné pro rok 2026.
Obchodní rejstřík ★
Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují podnikatelé — především obchodní společnosti (s.r.o., a.s., v.o.s., k.s.) a družstva, dále některé fyzické osoby a další zákonem určené subjekty. Vede ho rejstříkový soud podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
Zapisují se sem klíčové údaje o firmě: obchodní firma (název), sídlo, identifikační číslo (IČO), předmět podnikání, statutární orgán (jednatelé), společníci, výše základního kapitálu a další skutečnosti. Některé zápisy mají takzvané konstitutivní účinky — například s.r.o. vzniká teprve dnem zápisu do obchodního rejstříku, nikoli podpisem společenské smlouvy. Obchodní rejstřík je veřejný, takže do něj může kdokoli zdarma nahlížet online.
Podrobně: obchodni-rejstrik. Změny zapsaných údajů řeší článek zmeny-v-obchodnim-rejstriku.
Veřejný rejstřík
Veřejný rejstřík je souhrnný pojem zákona č. 304/2013 Sb. pro několik dílčích rejstříků vedených rejstříkovými soudy. Patří mezi ně obchodní rejstřík, spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek a rejstřík obecně prospěšných společností. Obchodní rejstřík je tedy jednou z částí veřejného rejstříku.
Veřejný rejstřík je informační systém veřejné správy vedený v elektronické podobě. Je veřejně přístupný — každý do něj může nahlížet, pořizovat z něj opisy a výpisy. Platí zde takzvaná zásada materiální publicity: údaje zapsané ve veřejném rejstříku se považují za známé a firma se vůči třetím osobám nemůže dovolávat toho, co rejstříku odporuje.
Vše najdete na portálu or.justice.cz, který je společným vyhledávacím rozhraním pro všechny veřejné rejstříky.
Sbírka listin
Sbírka listin je část obchodního (resp. veřejného) rejstříku, do které se zakládají dokumenty firmy — nejen samotné zápisy, ale celé listiny. Patří sem zakladatelské dokumenty (společenská smlouva, stanovy), rozhodnutí valné hromady, podpisové vzory, znalecké posudky a zejména účetní závěrky, které mají obchodní korporace povinnost každoročně zveřejňovat.
Sbírka listin umožňuje ověřit nejen aktuální zapsané údaje, ale i podklady, na jejichž základě byly zapsány, a finanční situaci firmy z účetních závěrek. Povinnost zakládat listiny vyplývá ze zákona č. 304/2013 Sb. Nezveřejnění účetní závěrky je nejčastějším porušením této povinnosti a může vést až k pokutě nebo zrušení firmy soudem.
Sbírku listin každé firmy najdete na or.justice.cz u jejího výpisu — jako samostatnou záložku „Sbírka listin".
Spisová značka ★
Spisová značka je jednoznačný identifikátor firmy v obchodním rejstříku — adresa, pod kterou je vedena u rejstříkového soudu. Skládá se z písmene oddílu, čísla vložky a zkratky soudu, například „C 12345 vedená u Městského soudu v Praze".
Písmeno oddílu určuje právní formu: oddíl C patří společnostem s ručením omezeným, oddíl B akciovým společnostem, oddíl A osobním společnostem (v.o.s., k.s.) a dalším subjektům, oddíl Dr družstvům a oddíl Pr příspěvkovým a podobným organizacím. Číslo vložky je pořadové číslo přidělené firmě při zápisu. Spisová značka se uvádí na obchodních dokumentech (faktury, smlouvy) vedle IČO a sídla.
Podrobně: spisova-znacka. Spisovou značku konkrétní firmy zjistíte z jejího výpisu na or.justice.cz nebo v ARES.
Rejstříkový soud
Rejstříkový soud je krajský soud, který vede obchodní (veřejný) rejstřík pro firmy se sídlem ve svém obvodu, rozhoduje o zápisech, změnách a výmazech a spravuje sbírku listin. V Praze tuto agendu vykonává Městský soud v Praze, v ostatních krajích příslušné krajské soudy (Brno, Ostrava, Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Ústí nad Labem).
Rejstříkový soud vede pro každý zapsaný subjekt spis a návrh na zápis buď provede, nebo zamítne. U jednoduchých s.r.o. dnes většinu prvozápisů provede přímo notář (přímý zápis notářem do rejstříku), takže soud do procesu nemusí vstupovat. Příslušnost soudu se odvozuje od sídla firmy.
Komunikaci s rejstříkovým soudem i podání návrhů zprostředkuje portál or.justice.cz.
Výpis z obchodního rejstříku
Výpis z obchodního rejstříku je dokument shrnující zapsané údaje o konkrétní firmě a slouží jako doklad o její existenci a základních parametrech. Rozlišuje se neformální (informativní) výpis dostupný zdarma online a úředně ověřený výpis s razítkem z Czech POINTu nebo od notáře.
Podrobně: Výpis z obchodního rejstříku.
ARES
ARES (Administrativní registr ekonomických subjektů) je informační systém Ministerstva financí, který na jednom místě sdružuje veřejné údaje o firmách a podnikatelích z více zdrojových rejstříků (obchodní rejstřík, RŽP, registr plátců DPH). Slouží k rychlému vyhledání firmy podle názvu, IČO nebo DIČ a jeho údaje mají informativní charakter.
Podrobně: ARES.
RŽP (Registr živnostenského podnikání)
RŽP, neboli Registr živnostenského podnikání, je informační systém vedený Ministerstvem průmyslu a obchodu podle živnostenského zákona (zák. č. 455/1991 Sb.). Eviduje všechny podnikatele s živnostenským oprávněním a jejich živnosti — volné, řemeslné, vázané i koncesované.
RŽP slouží živnostenským úřadům ke správě živnostenských oprávnění a veřejnosti k ověření, jaké živnosti má podnikatel ohlášeny. Skládá se z veřejné a neveřejné části: veřejná část poskytuje základní údaje o podnikateli a jeho živnostech (kromě údajů chráněných), neveřejná část obsahuje citlivější informace přístupné jen úřadům a samotnému podnikateli. Pozor na záměnu: RŽP eviduje živnostenská oprávnění, kdežto obchodní rejstřík eviduje firmy jako právnické osoby.
Veřejnou část najdete na rzp.gov.cz, případně přes ARES. Více o jednotlivých druzích živností: zivnosti.
Živnostenský rejstřík
Živnostenský rejstřík je v praxi totéž co RŽP — veřejný informační systém o podnikatelích s živnostenským oprávněním vedený Ministerstvem průmyslu a obchodu. Termín „RŽP" (Registr živnostenského podnikání) je oficiální název systému; „živnostenský rejstřík" je běžně používané synonymum.
Slouží k ověření, jaké živnosti podnikatel ohlásil nebo na jaké získal koncesi, od kdy je oprávnění platné a kdo je případným odpovědným zástupcem. Z živnostenského rejstříku se vydává výpis ze živnostenského rejstříku — neformální online, nebo úředně ověřený přes Czech POINT.
Veřejnou část živnostenského rejstříku najdete na rzp.gov.cz.
IČO
IČO (identifikační číslo osoby) je osmimístné číslo, které jednoznačně identifikuje každý ekonomický subjekt — firmu i OSVČ. Přiděluje se při zápisu do obchodního rejstříku nebo při ohlášení živnosti, po celou dobu existence subjektu se nemění a nezaměňuje se s DIČ.
Podrobně: IČO.
Evidence skutečných majitelů (ESM) ★
Evidence skutečných majitelů (ESM) je informační systém vedený rejstříkovými soudy podle zákona č. 37/2021 Sb., do kterého se u téměř každé obchodní společnosti zapisuje fyzická osoba, která ji v konečném důsledku vlastní nebo ovládá. Účelem je zprůhlednit vlastnické struktury firem v rámci boje proti praní špinavých peněz.
U běžné s.r.o. s fyzickými společníky se zápis ve většině případů provede sám — automatickým průpisem údajů z obchodního rejstříku. U složitějších struktur (firma vlastní firmu) se zapisuje aktivně přes notáře nebo soud. Za nezapsání hrozí pokuta a soukromoprávní postihy (například pozastavení výplaty podílu na zisku).
Důležité: veřejná část ESM byla od 17. prosince 2025 omezena — webová aplikace už není volně přístupná komukoli. Reagovalo se tak na judikaturu (zejména rozsudek Soudního dvora EU), podle níž je neomezený veřejný přístup k těmto údajům nepřiměřeným zásahem do soukromí. Údaje nyní získávají jen oprávněné osoby (orgány veřejné moci, povinné osoby podle AML, osoby s legitimním zájmem) a sama zapsaná firma po přihlášení datovou schránkou.
Podrobně: evidence-skutecnych-majitelu. Systém je na esm.justice.cz.
Skutečný majitel
Skutečný majitel je vždy fyzická osoba — nikdy ne firma — která stojí na konci vlastnického nebo řídicího řetězce a z firmy fakticky profituje nebo ji ovládá. I když společnost vlastní jiná společnost, zákon č. 37/2021 Sb. „prosvítí" celý řetězec až k konkrétnímu člověku.
Podle zákona č. 37/2021 Sb. (§ 2 písm. c) je skutečným majitelem každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu. Tuto podmínku splňuje ten, kdo má přímo či nepřímo podíl na základním kapitálu, hlasovacích právech nebo prospěchu (zisku či likvidačním zůstatku) větší než 25 %, nebo kdo nad firmou uplatňuje rozhodující vliv (například může jmenovat či odvolat většinu statutárního orgánu). Dřívější dělení na „koncového příjemce" a „osobu s koncovým vlivem" zrušila novela č. 245/2022 Sb. (účinná od 1. 10. 2022) a nahradila je jediným pojmem skutečný majitel. Pokud nelze nikoho takového určit, zapíše se jako náhradní skutečný majitel každý člen statutárního orgánu — u s.r.o. tedy každý jednatel.
Údaj o skutečném majiteli je veden v evidenci skutečných majitelů (od 17. 12. 2025 s omezeným přístupem).
Přímý a nepřímý skutečný majitel
Rozlišení přímého a nepřímého skutečného majitele popisuje, jak daná fyzická osoba firmu vlastní nebo ovládá. Přímý skutečný majitel drží podíl či hlasovací práva přímo ve firmě — například společník, který má sám o sobě 60 % podílu v s.r.o. Nepřímý skutečný majitel firmu ovládá přes jednu či více dalších společností, tedy prostřednictvím vlastnického řetězce.
U nepřímého podílu se posuzuje, jaký podíl člověk ve firmě fakticky drží napříč řetězcem. Pokud například paní X vlastní 100 % mateřské společnosti, která vlastní 80 % dceřiné s.r.o., je paní X nepřímým skutečným majitelem dceřiné s.r.o. s nepřímým podílem 80 %. U struktur s nepřímým majitelem automatický průpis nefunguje a zápis je třeba provést přes notáře nebo soud.
Praktické dopady na zápis řeší článek evidence-skutecnych-majitelu.
Zápis do obchodního rejstříku
Zápis do obchodního rejstříku je úkon, jímž rejstříkový soud (nebo přímo notář) vloží firmu nebo její údaje do rejstříku. Rozlišuje se prvozápis (vznik nové firmy) a zápis změn (úprava již zapsaných údajů — změna jednatele, sídla, společníka, předmětu podnikání atd.).
U prvozápisu má zápis konstitutivní účinek: s.r.o. vzniká až dnem zápisu. Návrh na zápis se podává na předepsaném formuláři; u jednoduchých s.r.o. dnes drtivou většinu prvozápisů provede přímo notář, který firmu zapíše během jediné návštěvy. Za prvozápis se platí soudní poplatek (při přímém zápisu notářem nižší než při návrhu k soudu, u „jednoduché" s.r.o. může být osvobozen).
Postup u změn zapsaných údajů detailně rozebírá zmeny-v-obchodnim-rejstriku.
Návrh na zápis / inteligentní formulář
Návrh na zápis je formální žádost o provedení zápisu, změny nebo výmazu v obchodním rejstříku. Musí být podán na předepsaném formuláři, k němuž se přikládají listiny dokládající zapisované skutečnosti (např. společenská smlouva, souhlas s umístěním sídla, prohlášení jednatele). Podpis na návrhu podávaném soudu musí být úředně ověřen, nebo se podává elektronicky s uznávaným podpisem či z datové schránky.
Inteligentní formuláře Ministerstva spravedlnosti jsou online nástroj, který návrh provede krok za krokem: ptá se na konkrétní údaje, sám vyplní správné kolonky a vygeneruje hotový formulář k podání. Usnadňují zejména prvozápisy obchodních společností. Pokud zápis řeší notář (přímý zápis notářem), klasický návrh na soud se vůbec nepodává — notář provede zápis sám.
Inteligentní formuláře i podání návrhu najdete na portálu or.justice.cz.
Datum zápisu
Datum zápisu je den, kdy byla firma (nebo daná změna) zapsána do obchodního rejstříku. U prvozápisu je to klíčové datum — právnická osoba tímto dnem vzniká a od něj běží řada povinností (registrace k daním, vedení účetnictví). U s.r.o. tedy firma nevzniká podpisem společenské smlouvy ani splacením vkladu, ale teprve zápisem.
Datum zápisu je veřejně dohledatelné a slouží mimo jiné k určení „věku" firmy — důležité u ready-made společností, kde je předností delší doba existence (firma s historií působí na partnery a banky důvěryhodněji). Pozor: datum zápisu změny se liší od dne, kdy ke změně fakticky došlo (např. valná hromada rozhodne o změně dříve, zápis proběhne až později).
Datum zápisu i datum jednotlivých změn najdete ve výpisu na or.justice.cz.
Justice.cz
Justice.cz je oficiální portál justice České republiky provozovaný Ministerstvem spravedlnosti. Sdružuje přístup k soudním a rejstříkovým systémům — především k obchodnímu (veřejnému) rejstříku (or.justice.cz), dále k evidenci skutečných majitelů (esm.justice.cz) a k insolvenčnímu rejstříku (isir.justice.cz).
Pro podnikatele je justice.cz hlavní místo, kde lze zdarma a online vyhledat firmu, zobrazit její výpis a sbírku listin, podat návrh na zápis přes inteligentní formuláře nebo prověřit obchodního partnera v insolvenčním rejstříku. Jde o autoritativní zdroj — na rozdíl od soukromých „klonů" rejstříkových vyhledávačů.
Vstupní rozcestník je justice.cz; konkrétní rejstříky pak na uvedených podadresách.
Registr smluv
Registr smluv je veřejný informační systém vedený Ministerstvem vnitra podle zákona č. 340/2015 Sb. Stát, kraje, obce, státní podniky a další povinné subjekty do něj musí zveřejňovat smlouvy soukromoprávní povahy a smlouvy o poskytnutí dotace či návratné finanční výpomoci, jejichž hodnota přesahuje 50 000 Kč bez DPH.
Účelem je transparentnost nakládání s veřejnými prostředky. Zásadní je sankce: smlouva, na kterou se povinnost vztahuje a která není ve stanovené lhůtě (zpravidla do 30 dnů) v registru zveřejněna, nenabude účinnosti — a po určité době se na ni hledí, jako by byla od počátku zrušena. Pro běžnou soukromou firmu je registr relevantní, pokud uzavírá smlouvy s obcí, krajem či státní institucí.
Registr smluv najdete na smlouvy.gov.cz.
Insolvenční rejstřík
Insolvenční rejstřík (ISIR) je veřejný informační systém vedený Ministerstvem spravedlnosti podle insolvenčního zákona (zák. č. 182/2006 Sb.). Zveřejňují se v něm informace o insolvenčních řízeních — rozhodnutí insolvenčních soudů, podání do spisu i další zákonem stanovené údaje o dlužnících (firmách i fyzických osobách).
Insolvenční rejstřík slouží zejména k prověření obchodního partnera: než s firmou uzavřete smlouvu nebo jí poskytnete plnění, vyplatí se ověřit, zda proti ní není vedeno insolvenční řízení (hrozící úpadek, konkurs, reorganizace, oddlužení). Zápis v insolvenčním rejstříku je veřejně přístupný a má i právní účinky — okamžikem zveřejnění se informace považují za známé.
Insolvenční rejstřík najdete na isir.justice.cz.
Související
- Podrobné cornerstone články: obchodni-rejstrik, spisova-znacka, evidence-skutecnych-majitelu
- Návody na úpravu zapsaných údajů: zmeny-v-obchodnim-rejstriku
- Druhy živností a živnostenská oprávnění: zivnosti
- Zpět na rozcestník: slovnik