Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, popřípadě za účelem podnikání (§ 552 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích). Je to jedna z forem obchodní korporace — vedle obchodních společností jako je s.r.o. nebo a.s. — a od nich se liší zejména otevřeností členské základny a demokratickým rozhodováním.
Tento výklad shrnuje, co družstvo je, kolik členů musí mít, jaký kapitál a vklady jsou potřeba, jak se družstvo zakládá a jaké má orgány — především členskou schůzi. Údaje jsou platné pro rok 2026 a vycházejí z aktuálního znění zákona o obchodních korporacích (ZOK).
Co je družstvo a čím se liší od s.r.o.
Pojem „neuzavřený počet osob" je pro družstvo klíčový: počet členů ani výše kapitálu nejsou pevně dané a mohou se v čase měnit, aniž by se kvůli každému příchodu či odchodu člena měnila zakladatelská listina. Tím se družstvo zásadně odlišuje od kapitálových společností, kde se každá změna společníka řeší změnou společenské smlouvy.
Firma (název) družstva musí povinně obsahovat označení „družstvo" (§ 552 odst. 3 ZOK).
| Družstvo | s.r.o. | |
|---|---|---|
| Účel | Vzájemná podpora členů, případně podnikání | Zpravidla podnikání |
| Členská základna | Neuzavřená — počet členů se mění volně | Pevný okruh společníků |
| Nejvyšší orgán | Členská schůze | Valná hromada |
| Vklad | Základní (a další) členský vklad | Vklad společníka do základního kapitálu |
| Rozhodování | Zpravidla 1 člen = 1 hlas | Podle výše podílu |
Více o nejrozšířenější formě podnikání čtěte v hesle co je s.r.o.. Kdo družstvo zná hlavně v souvislosti s bydlením, narazí na bytové družstvo — to je zvláštní typ družstva s vlastní úpravou (§ 727 a násl. ZOK), který zajišťuje bytové potřeby svých členů.
Kolik členů musí mít družstvo
Podle § 552 odst. 1 ZOK musí mít družstvo nejméně 3 členy. To je oproti staré úpravě (do roku 2013 platilo minimum 5 členů, nebo 2 právnické osoby) výrazné zjednodušení, které umožnilo zakládat menší družstva.
Členem může být fyzická i právnická osoba. Horní hranice počtu členů není stanovena — právě v tom spočívá ona „neuzavřenost". Pokud počet členů klesne pod zákonné minimum a tento stav trvá, hrozí družstvu zrušení soudem.
Družstvo, které má méně než 50 členů, se považuje za tzv. malé družstvo a může mít zjednodušenou strukturu orgánů (viz níže).
Základní kapitál a členské vklady
Základní kapitál družstva je tvořen souhrnem členských vkladů, k jejichž splacení se členové zavázali (§ 563 ZOK). Na rozdíl od staré úpravy zákon dnes nestanoví žádnou pevnou minimální výši základního kapitálu družstva — jeho výše vyplývá z toho, kolik a jak vysoké vklady členové vloží. (Pozor: dříve platné minimum 50 000 Kč z obchodního zákoníku už neplatí.)
Členský vklad se skládá ze dvou složek (§ 563 ZOK):
- Základní členský vklad — pro všechny členy ve stejné výši, kterou určují stanovy. Účast každého člena na základním kapitálu se odvozuje právě od něj.
- Další členský vklad — dobrovolný vklad nad rámec základního, připouštějí-li ho stanovy; jeho výše se může u jednotlivých členů lišit.
Stanovy mohou určit i vstupní vklad — část základního členského vkladu, kterou musí zájemce splatit ještě před vznikem členství. Členský vklad i vstupní vklad je nutné splatit ve lhůtě podle stanov, nejpozději však způsobem a ve lhůtě, které schválí ustavující schůze. Více k pojmu obecně v hesle základní kapitál.
Důležité je, že členové za dluhy družstva neručí. Družstvo je samostatná právnická osoba a za své dluhy odpovídá celým svým majetkem — riziko člena je tak v zásadě omezeno na jeho vklad. Jedinou výjimkou je tzv. uhrazovací povinnost: určí-li tak stanovy, může členská schůze uložit členům povinnost přispět na úhradu ztráty družstva (§ 587 ZOK). Tato povinnost se pro jednotlivé členy určí ve stejné výši a nesmí být vyšší než trojnásobek základního členského vkladu (§ 588 ZOK).
Jak se družstvo zakládá
Založení družstva probíhá na ustavující schůzi (§ 555 a násl. ZOK). Ten, kdo svolal ustavující schůzi, vede seznam zájemců o členství; ustavující schůze pak:
- přijme stanovy družstva,
- zvolí členy orgánů družstva (představenstvo a kontrolní komisi, případně jen předsedu u malého družstva),
- schválí způsob splnění základního členského vkladu, případně vstupního vkladu.
Průběh ustavující schůze a rozhodnutí o přijetí stanov se osvědčuje veřejnou listinou (notářským zápisem) a její přílohou je schválený text stanov (§ 560 ZOK). Stanovy jsou základním dokumentem družstva a jejich povinný obsah vymezuje § 553 ZOK: firma, předmět podnikání nebo činnosti, výše základního (a vstupního) vkladu, způsob a lhůta jejich splacení, způsob svolání členské schůze a pravidla jejího rozhodování, počet členů a funkční období představenstva a kontrolní komise, podmínky vzniku členství a práva a povinnosti členů.
Každý zakladatel musí splatit základní členský vklad nebo vstupní vklad do 15 dnů ode dne konání ustavující schůze, jinak se členem nestane (§ 561 ZOK). Družstvo vzniká až dnem zápisu do obchodního rejstříku podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob — do té doby existuje pouze založené, nikoli vzniklé družstvo.
Orgány družstva
Družstvo rozhoduje a jedná prostřednictvím svých orgánů. Standardní struktura má tři:
| Orgán | Role | Citace |
|---|---|---|
| Členská schůze | Nejvyšší orgán — rozhoduje o zásadních věcech | § 656 ZOK |
| Představenstvo | Statutární orgán — řídí družstvo a jedná za ně navenek | § 705 ZOK |
| Kontrolní komise | Kontroluje veškerou činnost družstva | § 715 ZOK |
Kontrolní komise musí mít nejméně tři členy. U malého družstva (méně než 50 členů) mohou stanovy určit, že se představenstvo nezřizuje a statutárním orgánem je předseda družstva; kontrolní komise se u malého družstva nezřizuje, neurčí-li stanovy jinak (§ 726 ZOK). Pro malé bytové či sociální družstvo to znamená výrazně jednodušší správu.
Členská schůze — nejvyšší orgán družstva
Členská schůze je nejvyšším orgánem družstva — obdoba valné hromady u obchodních společností (srovnej heslo valná hromada). Svolává ji představenstvo (u malého družstva předseda) ve lhůtách určených stanovami, nejméně však jednou za každé účetní období (§ 638 ZOK); schůze, na níž se projednává řádná účetní závěrka, se musí konat nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období.
Do působnosti členské schůze patří podle § 656 ZOK zejména:
- změna stanov, nedochází-li k ní na základě jiné právní skutečnosti,
- volba a odvolání členů představenstva a kontrolní komise,
- schválení účetní závěrky,
- rozhodnutí o rozdělení zisku a úhradě ztráty,
- rozhodnutí o zrušení družstva s likvidací, o přeměně nebo o uhrazovací povinnosti.
Při hlasování platí v družstvu zásada rovnosti hlasů — každý člen má zpravidla jeden hlas (§ 650 ZOK), bez ohledu na výši svého vkladu. To je další zásadní rozdíl oproti kapitálovým společnostem, kde se síla hlasu odvíjí od velikosti podílu. Stanovy mohou pro určité případy upravit hlasování jinak, demokratický princip „jeden člen = jeden hlas" je ale pro družstva typický.
Způsob svolání členské schůze a pravidla jejího rozhodování musí být zakotveny ve stanovách (§ 553 ZOK), které se na ustavující schůzi přijímají jako jeden z prvních dokumentů.
Druhy družstev
Vedle „obecného" družstva upravuje zákon o obchodních korporacích i dva zvláštní typy s vlastním režimem. V praxi se ještě setkáte s výrobními a zemědělskými družstvy — ta ale nejsou samostatným zákonným typem, jde o běžná družstva podnikající v dané oblasti.
| Typ družstva | Účel | Úprava |
|---|---|---|
| Družstvo (obecné) | Vzájemná podpora členů nebo podnikání | § 552 a násl. ZOK |
| Bytové družstvo | Zajišťování bytových potřeb svých členů | § 727 a násl. ZOK |
| Sociální družstvo | Pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob | § 758 a násl. ZOK |
Bytové družstvo smí ve stanovách jako předmět činnosti uvést jen zajišťování bytových potřeb svých členů a s tím spojenou správu domů a bytů; nesmí se přeměnit na jiný typ družstva a podléhá zvláštním pravidlům pro převod a nájem družstevních bytů (§ 727 a násl. ZOK).
Sociální družstvo soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující k podpoře sociální soudržnosti — k pracovní a sociální integraci znevýhodněných osob (§ 758 ZOK). Jeho firma musí obsahovat označení „sociální družstvo" a zisk se rozděluje jen omezeně, aby zůstal zachován prospěšný účel.
Společné mají tato družstva to, že se na ně použijí i obecná ustanovení o družstvu — minimum 3 členů, žádný pevný minimální základní kapitál, členská schůze jako nejvyšší orgán i princip „jeden člen, jeden hlas" platí stejně.
Často kladené otázky
Kolik členů musí mít družstvo?
Družstvo musí mít nejméně 3 členy (§ 552 odst. 1 ZOK). Členem může být fyzická i právnická osoba a horní hranice počtu není stanovena — počet členů se může volně měnit. Dřívější minimum 5 členů (případně 2 právnické osoby) platné do roku 2013 už neplatí.
Jaký základní kapitál potřebuje družstvo?
Zákon nestanoví pevnou minimální výši základního kapitálu družstva. Základní kapitál tvoří souhrn členských vkladů (§ 563 ZOK), jejichž výši určují stanovy. Dříve platné minimum 50 000 Kč podle obchodního zákoníku se na dnešní družstva nevztahuje.
Co je členská schůze?
Členská schůze je nejvyšší orgán družstva, obdoba valné hromady u obchodních společností. Schází se nejméně jednou za každé účetní období (§ 638 ZOK) a rozhoduje o nejdůležitějších věcech — mění stanovy, volí orgány, schvaluje účetní závěrku a rozhoduje o zisku (§ 656 ZOK). Zpravidla má každý člen jeden hlas (§ 650 ZOK).
Ručí členové za dluhy družstva?
Ne. Družstvo je samostatná právnická osoba a za své dluhy odpovídá svým majetkem — členové za dluhy družstva neručí. Stanovy jim ale mohou uložit tzv. uhrazovací povinnost: členská schůze pak může členům uložit povinnost přispět na úhradu ztráty družstva (§ 587 ZOK), a to nejvýše do trojnásobku základního členského vkladu (§ 588 ZOK).