Rejstříkový soud je krajský soud, který vede obchodní (veřejný) rejstřík a rozhoduje o zápisu, změně i výmazu zapsaných údajů (§ 75 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob). U každé firmy je příslušný právě jeden soud — určuje se podle sídla zapsané osoby. Bez rozhodnutí rejstříkového soudu (nebo přímého zápisu notářem) se žádná firma do obchodního rejstříku nedostane.
Tento výklad ukazuje, které soudy rejstřík vedou, jak se pozná ten váš příslušný soud, jakou roli hraje Městský soud v Praze a proč dnes většina firem do rejstříku zapíše rovnou u notáře. Údaje jsou platné pro rok 2026.
Co rejstříkový soud dělá
Rejstříkový soud je správcem obchodního rejstříku — veřejného seznamu podnikatelů. Jeho úkoly vymezuje zákon č. 304/2013 Sb. a patří mezi ně zejména:
- rozhodování o zápisu nových osob a o zápisu, změně či výmazu zapisovaných údajů — soud návrh přezkoumá (§ 90) a rozhodne o něm usnesením, případně zápis rovnou provede (§ 96 zákona č. 304/2013 Sb.),
- vedení sbírky listin ke každé zapsané osobě — zakladatelské dokumenty, účetní závěrky, rozhodnutí orgánů (§ 66 a násl. téhož zákona),
- uveřejňování zapsaných údajů dálkovým přístupem zdarma na portálu or.justice.cz,
- vymáhání povinností zapsaných osob (např. zakládání účetních závěrek do sbírky listin) — od výzvy až po pořádkovou pokutu či zrušení společnosti.
Rejstříkový soud zapisuje jen údaje, které mu zákon dovoluje (§ 25 zákona č. 304/2013 Sb.) — zápis má proto pro třetí osoby vysokou důvěryhodnost. Platí zde zásada materiální publicity: kdo jedná v důvěře v zapsaný údaj, je chráněn, i kdyby skutečný stav byl jiný (§ 8 téhož zákona). Co je v rejstříku zapsáno a zveřejněno, se proto vůči obchodním partnerům považuje za známé. Výsledný stav si kdokoli ověří ve výpisu z obchodního rejstříku.
Které soudy vedou obchodní rejstřík
Obchodní rejstřík vedou výlučně krajské soudy (v Praze tuto roli plní Městský soud v Praze) — okresní soudy ani jiné instituce rejstřík nevedou. V České republice je sedm rejstříkových soudů:
▸ Přehled soudů a jejich územní působnosti:
| Rejstříkový soud | Vede rejstřík pro firmy se sídlem v |
|---|---|
| Městský soud v Praze | hl. m. Praha a Středočeský kraj |
| Krajský soud v Českých Budějovicích | Jihočeský kraj a Kraj Vysočina |
| Krajský soud v Plzni | Plzeňský a Karlovarský kraj |
| Krajský soud v Ústí nad Labem | Ústecký a Liberecký kraj |
| Krajský soud v Hradci Králové | Královéhradecký a Pardubický kraj |
| Krajský soud v Brně | Jihomoravský, Zlínský kraj a Vysočina (část) |
| Krajský soud v Ostravě | Moravskoslezský a Olomoucký kraj |
Některé soudy mají detašovaná pracoviště (např. pobočka Krajského soudu v Ostravě v Olomouci), rejstřík ale spravuje příslušný krajský soud jako celek. Údaj o tom, u kterého soudu je firma vedena, je součástí její spisové značky.
Místní příslušnost podle sídla
Klíčové pravidlo zní: příslušný je ten rejstříkový soud, v jehož obvodu má firma sídlo (§ 75 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb.). Věcná příslušnost (krajské soudy) i místní příslušnost (podle sídla) jsou tak upraveny společně v jednom ustanovení.
Sídlo se posuzuje podle zápisu v rejstříku, resp. podle adresy uvedené v zakladatelském dokumentu (§ 136 a násl. občanského zákoníku, zákon č. 89/2012 Sb.). Firma se sídlem na Praze 5 tedy patří pod Městský soud v Praze, firma se sídlem v Brně pod Krajský soud v Brně atd.
Rozhodující je plná adresa sídla, ne jen kraj — proto si při zakládání firmy nebo při volbě sídla společnosti (i poskytnutého na cizí adrese) rovnou ujasníte, který rejstříkový soud bude váš. Pro firmu se sídlem v Praze nebo Středočeském kraji to bude vždy Městský soud v Praze.
Přestěhuje-li firma sídlo do obvodu jiného krajského soudu, mění se i příslušný rejstříkový soud. Dosavadní soud svou příslušnost postoupí nově příslušnému soudu; nesouhlasí-li tento s postoupením, rozhodne soud jemu nadřízený (§ 76 zákona č. 304/2013 Sb.). Po nabytí právní moci se příslušné zápisy převedou do rejstříku vedeného novým soudem. Pro řízení se jinak podpůrně použije občanský soudní řád (§ 120 téhož zákona).
Městský soud v Praze — zvláštní postavení
V Praze rejstřík nevede „krajský soud", ale Městský soud v Praze — má totiž postavení krajského soudu se sídlem v hlavním městě. Jeho zvláštnost je v tom, že vede rejstřík nejen pro firmy se sídlem v Praze, ale i pro celý Středočeský kraj.
Pro samotné soudní spory ve Středočeském kraji sice existuje Krajský soud v Praze, ten ale obchodní rejstřík nevede. Firmy se sídlem v Kladně, Mladé Boleslavi, Příbrami či Benešově se proto zapisují u Městského soudu v Praze. Je to nejvytíženější rejstříkový soud v zemi — přechází přes něj velká část všech nově zakládaných společností.
Přímý zápis notářem — rychlejší cesta do rejstříku
Od roku 2014 nemusí o zápisu rozhodovat pouze soud. Zápis do veřejného rejstříku může za stanovených podmínek provést přímo notář (§ 108 a násl., zejména § 113 a násl. zákona č. 304/2013 Sb.). Notář není dalším „soudem", ale zákonem pověřenou osobou, která zápis provede sám — bez zahájení soudního řízení.
Aby mohl notář zápis provést, musí být splněny zejména tyto podmínky (§ 108):
- o zápis požádá osoba oprávněná podat návrh,
- zapisované skutečnosti mají podklad v notářském zápise (tzv. podkladový notářský zápis),
- notáři jsou předloženy všechny listiny vyžadované pro zápis.
▸ Srovnání obou cest:
| Zápis rejstříkovým soudem | Přímý zápis notářem | |
|---|---|---|
| Kdo zapisuje | Soud na základě návrhu a řízení | Notář přímo, bez řízení |
| Rychlost | dny až týdny (lhůta 5 prac. dnů, § 96) | zpravidla týž den |
| Soudní poplatek | 6 000 Kč (a.s. 12 000 Kč) | u splňujícího prvozápisu s.r.o. 0 Kč |
| Vhodné pro | složitější či atypické zápisy | běžné založení a změny |
U prvozápisu s.r.o. se založením z jednoduchého notářského zápisu a peněžitým vkladem se navíc soudní poplatek vůbec neplatí (§ 11 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) — provede-li zápis notář. Pro většinu nově zakládaných i převáděných ready-made firem je proto přímý zápis notářem rychlejší a často i levnější než klasický návrh k soudu.
Lhůty a co dělat při průtazích
Rozhoduje-li o zápisu soud na základě návrhu, provede zápis nebo o návrhu rozhodne usnesením nejpozději do 5 pracovních dnů — nestanoví-li jiný zákon kratší lhůtu (§ 96 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb.). Lhůta běží od podání bezvadného návrhu, resp. od zaplacení soudního poplatku.
Nerozhodne-li soud v této lhůtě a nejde-li o zákonné výjimky, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí lhůty (§ 98 zákona č. 304/2013 Sb.) — to je tzv. fikce zápisu. Samotný zápis pak soud do veřejného rejstříku promítne do 2 pracovních dnů. Fikce nenastane, byl-li návrh před uplynutím lhůty vzat zpět.
Návrh na zápis se podává na předepsaném inteligentním formuláři (§ 18 a násl.) a doloží se listinami zakládajícími zapisované skutečnosti. Je-li návrh vadný nebo neúplný, soud vady vytkne výzvou k odstranění a teprve poté může návrh odmítnout (§ 86 a násl.). Praktický dopad: dokud návrh nemá všechny náležitosti a není zaplacen poplatek, pětidenní lhůta vůbec nezačne běžet — průtahy nejčastěji způsobí právě neúplné podklady, ne soud.
U přímého zápisu notářem se na žádné lhůty čekat nemusí — zápis proběhne ihned po sepsání podkladového notářského zápisu a předložení listin. To je hlavní praktický důvod, proč běžné založení s.r.o. i většinu změn dnes řešíme touto cestou.
Často kladené otázky
Který rejstříkový soud je pro mou firmu příslušný?
Ten, v jehož obvodu má firma sídlo (§ 75 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb.). Sídlo v Praze nebo Středočeském kraji spadá pod Městský soud v Praze, sídlo v Brně pod Krajský soud v Brně atd. Příslušný soud poznáte i ze spisové značky firmy.
Vede obchodní rejstřík okresní soud?
Ne. Obchodní (veřejný) rejstřík vedou výhradně krajské soudy, v Praze Městský soud v Praze. Okresní soudy rejstřík nevedou. Celkem je v ČR sedm rejstříkových soudů.
Co když firma přestěhuje sídlo do jiného kraje?
Mění se i příslušný rejstříkový soud. Dosavadní soud svou příslušnost postoupí nově příslušnému soudu a převede k němu zápisy (§ 76 zákona č. 304/2013 Sb.). Firma sama žádný „přesun spisu" neřeší — proběhne v rámci soustavy soudů.
Je rychlejší zápis u soudu, nebo u notáře?
Zpravidla u notáře. Notář provede přímý zápis bez soudního řízení, často týž den (§ 108 a násl. zákona č. 304/2013 Sb.). U prvozápisu s.r.o. z jednoduchého notářského zápisu se navíc neplatí soudní poplatek (§ 11 zákona č. 549/1991 Sb.). Soud má na rozhodnutí o návrhu lhůtu 5 pracovních dnů (§ 96 odst. 1); nestihne-li ji, nastupuje fikce zápisu (§ 98).