Podnikání cizinců a Ukrajinců v ČR: s.r.o. vs. živnost (2026)

Cizinec může v Česku podnikat dvěma hlavními cestami: jako OSVČ na živnost (podniká jako fyzická osoba pod svým jménem), nebo přes s.r.o. (založí nebo koupí českou společnost s ručením omezeným a podniká přes ni). Zásadní rozdíl je v pobytu: živnost je navázaná přímo na osobu cizince a u třetích zemí vyžaduje pobytové oprávnění, kdežto s.r.o. je česká právnická osoba, která vznikne bez ohledu na to, jaký pobyt má její společník — proto je pro cizince ze třetích zemí často schůdnější.

Tento průvodce vysvětluje obě cesty zvlášť pro občany EU/EHP a zvlášť pro občany třetích zemí, shrnuje, co aktuálně platí pro Ukrajince s dočasnou ochranou, a popisuje časté překážky (pobyt, doklady, bezúhonnost, sídlo). Informace jsou platné k roku 2026; u pobytových a dočasných pravidel, která se rychle mění, vždy ověřte aktuální stav u příslušného úřadu.

EU/EHP versus třetí země: kde je hranice

Rozhodující kritérium není „cizinec", ale odkud cizinec pochází. Živnostenský zákon (zák. č. 455/1991 Sb.) i zákon o pobytu cizinců (zák. č. 326/1999 Sb.) rozlišují dvě skupiny:

• Občané EU, EHP a Švýcarska (a jejich rodinní příslušníci) — mají v podstatě stejné postavení jako Češi. K pobytu nepotřebují vízum ani povolení; pro podnikání platí stejné podmínky jako pro české podnikatele. Doklady z jejich země (např. výpis z trestního rejstříku) se podle § 46 živnostenského zákona dokládají bez apostily a překlad se nevyžaduje, pokud o jejich pravosti nejsou pochybnosti.
• Občané třetích zemí — tedy státu, který není členem EU a zároveň není Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem ani Švýcarskem. Pro podnikání jako OSVČ potřebují platné oprávnění k pobytu na území ČR a navíc musí doložit bezúhonnost i ze země původu. U s.r.o. je situace odlišná — viz níže.

Ukrajinci jsou občané třetí země, ale ti, kdo mají dočasnou ochranu podle tzv. Lex Ukrajina, mají v oblasti podnikání zvláštní, výhodnější postavení (blíže níže).

Dvě cesty, jak může cizinec podnikat

Cesta A: Živnost (OSVČ) na cizince

Cizinec podniká sám jako fyzická osoba. Živnostenské oprávnění se vydá přímo jemu a je navázané na jeho osobu i pobyt.

Občan EU/EHP ohlásí živnost na kterémkoli živnostenském úřadě úplně stejně jako Čech — doloží totožnost, bezúhonnost a sídlo podnikání, zaplatí správní poplatek 1 000 Kč za první ohlášení a může začít podnikat.

Občan třetí země musí navíc splnit:

• Pobytové oprávnění — k ohlášení živnosti doloží vízum k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému či trvalému pobytu (§ 5 živnostenského zákona). Nemusí jít nutně o pobyt „za účelem podnikání" — živnost lze ohlásit i při jiném typu dlouhodobého pobytu, pokud ho zákon o pobytu cizinců pro daný účel připouští. Pozor: pobyt výslovně za účelem zaměstnání (zaměstnanecká karta) k samostatnému podnikání zpravidla neopravňuje.
• Bezúhonnost — český Rejstřík trestů si živnostenský úřad zpravidla ověří sám; cizinec bez trvalého pobytu v ČR navíc dokládá odpovídající doklad z domovského státu, případně doklad podle § 46 živnostenského zákona (ne starší 3 měsíců).
• Sídlo podnikání v ČR.

Nevýhody živnosti pro cizince: ručí celým svým majetkem, oprávnění je svázané s jeho pobytem (zánik pobytu může ohrozit i živnost) a u prvního ohlášení musí být všechno na jeho jméno už dopředu — pobyt tedy musí mít vyřízený.

Cesta B: s.r.o. — cizinec jako společník nebo jednatel

Tady je klíčový rozdíl, který bývá pro cizince ze třetích zemí rozhodující. Společnost s ručením omezeným je samostatná česká právnická osoba. Při jejím zakládání se zkoumá bezúhonnost jednatele, ale nezkoumá se pobytové oprávnění společníka ani jednatele — cizinec ze státu mimo EHP může být společníkem i jednatelem české s.r.o., aniž by k samotnému zápisu firmy do obchodního rejstříku dokládal povolení k pobytu v ČR.

To znamená, že:

• Firma vznikne bez ohledu na pobyt společníka. Cizinec, který ještě nemá vyřízený český pobyt (nebo žije v zahraničí), může být zakladatelem a vlastníkem české společnosti. Živnostenské oprávnění získává firma, ne cizinec osobně, takže se požadavek na jeho pobytový doklad u podnikání firmy vůbec neuplatní.
• Jednatelství a faktickou práci v ČR je ale třeba řešit zvlášť. Pokud chce cizinec ze třetí země v Česku skutečně fyzicky působit (řídit firmu, bydlet tu, pracovat pro ni), potřebuje k tomu odpovídající pobytové oprávnění — typicky povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání (účast v právnické osobě se od roku 2011 vydává v rámci pobytu „za účelem podnikání"). Výkon funkce jednatele a případné zaměstnání pro vlastní firmu řeší zákon o pobytu cizinců (326/1999 Sb.) a zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.) — tyto věci je rozumné posoudit individuálně.

Jinými slovy: vlastnictví a vznik firmy a pobytové oprávnění jsou dvě oddělené roviny. Můžete nejdřív mít hotovou firmu (i s IČ) a teprve poté řešit pobyt — což je opačné pořadí než u živnosti, kde bez pobytu nezačnete.

Srovnání: s.r.o. vs. živnost pro cizince

Podrobné srovnání obou forem nezávisle na občanství najdete v článku OSVČ vs. s.r.o..

Konkrétní kroky pro obě cesty

Postup u živnosti (OSVČ)

1. Vyřešte pobyt (u třetích zemí): zajistěte vízum nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému/trvalému pobytu, který podnikání připouští.
2. Připravte doklady k bezúhonnosti: český Rejstřík trestů si živnostenský úřad zpravidla vyžádá elektronicky; u třetích zemí bez trvalého pobytu v ČR přiložte i doklad ze země původu podle § 46 živnostenského zákona (ne starší 3 měsíců, úředně přeložený).
3. Zajistěte sídlo podnikání v ČR — vlastní adresu nebo virtuální sídlo.
4. Ohlaste živnost na živnostenském úřadě, zaplaťte správní poplatek (1 000 Kč první ohlášení), zaregistrujte se k dani z příjmů a pojištění.

Postup u s.r.o.

1. Rozhodněte se: založit na míru, nebo koupit ready-made. Zakládání na míru znamená sepsat společenskou smlouvu u notáře a počkat na zápis; ready-made společnost už existuje a má přidělené IČ — převede se na vás okamžitě.
2. Připravte jednatele a bezúhonnost. Jednatel doloží bezúhonnost (u cizince i ze země původu). Společníkem může být cizinec bez ohledu na pobyt.
3. Notářský zápis a zápis do obchodního rejstříku (u zakládání na míru). Postup popisuje Založení s.r.o. krok za krokem.
4. Vyřešte pobyt a výkon činnosti, pokud chce cizinec v ČR fyzicky působit — povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. Tuto rovinu lze řešit až po vzniku firmy.
5. Sídlo, bankovní účet, případně registrace k DPH.

Ukrajinci s dočasnou ochranou (Lex Ukrajina)

Ukrajinci, kteří v Česku získali dočasnou ochranu podle zákona č. 65/2022 Sb. (tzv. Lex Ukrajina) navazujícího na zákon č. 221/2003 Sb., mají pro účely podnikání zvlášť výhodné postavení. K roku 2026 platí — ověřte aktuální stav, protože se režim průběžně mění — zejména:

• Pro účely živnostenského podnikání se na držitele dočasné ochrany hledí jako na cizince s povoleným trvalým pobytem (§ 32 zákona č. 221/2003 Sb.). Díky tomu nemusí dokládat výpis z trestního rejstříku ze své země; českou bezúhonnost si živnostenský úřad ověřuje stejně jako u českých občanů. Mohou tedy ohlásit živnost a podnikat jako OSVČ za zjednodušených podmínek.
• Dočasná ochrana se v roce 2026 prodlužuje ve dvou krocích. Držitelé ochrany platné do 31. března 2026 se měli online registrovat do 15. března 2026; dokončením registrace se ochrana prodloužila do 30. září 2026. Druhým krokem je osobní návštěva pracoviště MV a vyznačení nového vízového štítku nejpozději do 30. září 2026 — tím se ochrana prodlouží do 31. března 2027. Kdo registraci nebo termín nevyřešil, měl by aktuální postup řešit přímo s Ministerstvem vnitra. (Zdroj: Informační portál pro cizince, ipc.gov.cz.)
• OSVČ musí hlídat i platnost živnostenského oprávnění. Pokud se prodlužuje dočasná ochrana, je třeba na živnostenském úřadě prodloužit i živnostenské oprávnění navázané na ni — jinak může zaniknout. Termíny u úřadu ověřte včas.

Ukrajinec s dočasnou ochranou samozřejmě může jít i cestou s.r.o. — být společníkem či jednatelem české firmy. To dává smysl tam, kde chce oddělit ručení, působit seriózněji vůči partnerům, nebo kde si není jistý dalším vývojem dočasné ochrany: firma existuje a podniká nezávisle na pobytovém statusu vlastníka.

Upozornění: Pravidla dočasné ochrany a navazujícího zvláštního dlouhodobého pobytu se vyvíjejí (novely Lex Ukrajina, rozhodnutí Rady EU o prodlužování režimu). Termíny a podmínky uvedené výše odpovídají stavu po online registrační lhůtě v roce 2026; před každým krokem si ověřte aktuální stav na ipc.gov.cz nebo u příslušného úřadu.

Časté překážky a jak je obejít

• Pobyt jako úzké hrdlo. U živnosti je pobyt podmínkou startu. Pokud ho cizinec ze třetí země ještě nemá vyřízený, je rychlejší cestou s.r.o. — firmu lze vlastnit a nechat ji podnikat, zatímco pobyt se řeší paralelně.
• Zahraniční doklady o bezúhonnosti. Výpis z trestního rejstříku ze země původu chce čas, úřední překlad a často i vyšší ověření (apostila / superlegalizace). U EU/EHP se překlad a apostila zpravidla nevyžadují; u Ukrajinců s dočasnou ochranou doklad ze země původu odpadá úplně.
• Bezúhonnost a odpovědný zástupce. Pro volnou živnost stačí všeobecná bezúhonnost. Všechny firmy prodávané přes FIRMIN mají jen volné živnosti, takže odbornost se neřeší. U řemeslné nebo vázané živnosti je navíc potřeba odborná způsobilost — pokud ji cizinec nemá, ustanoví odpovědného zástupce, který kvalifikaci splňuje a odpovídá za řádný provoz živnosti (§ 11 živnostenského zákona).
• Sídlo. Firma i živnostník potřebují adresu sídla v ČR. Řešením je virtuální sídlo — registrační adresa včetně příjmu pošty bez nutnosti pronajímat kancelář.
• Jazyková a administrativní bariéra. Komunikace s notářem, rejstříkovým soudem a úřady probíhá česky. Proto má smysl využít zprostředníka, který celý proces zařídí.

Proč je ready-made s.r.o. řešením pro cizince, který nechce čekat

Největší výhodou je čas a nezávislost na pobytu. Ready-made společnost je předzaložená, „čistá" s.r.o. bez historie a závazků, která už má přidělené IČ a je zapsaná v obchodním rejstříku. Převod na nového majitele proběhne u notáře a podnikat lze prakticky ihned — nečeká se na zakládání ani na vyřízení pobytu cizince, protože firma vzniká nezávisle na něm.

Pro cizince ze třetí země to znamená: můžete mít plně funkční českou firmu s IČ dřív, než vůbec vyřešíte svůj pobyt — a pobytové oprávnění za účelem podnikání pak řešit už „s firmou v ruce".

Často kladené otázky

Může cizinec ze třetí země založit s.r.o. v Česku?

Ano. Společnost s ručením omezeným je česká právnická osoba a při jejím založení se nezkoumá pobytové oprávnění zakladatele ani společníka. Cizinec ze státu mimo EU/EHP tak může být zakladatelem, vlastníkem i jednatelem české s.r.o., aniž by k zápisu firmy do obchodního rejstříku dokládal povolení k pobytu v ČR. Pobyt řeší až tehdy, pokud chce v Česku fyzicky působit.

Potřebuju k podnikání v ČR povolení k pobytu?

Záleží na cestě. Pro živnost (OSVČ) ano — cizinec ze třetí země musí mít platné oprávnění k pobytu už při ohlášení živnosti (§ 5 živnostenského zákona). Pro vlastnictví a vznik s.r.o. povolení k pobytu nepotřebujete. Pokud ale chcete v Česku osobně pobývat a pracovat pro svou firmu, budete potřebovat odpovídající pobytové oprávnění — typicky pobyt za účelem podnikání.

Může být jednatelem české firmy cizinec?

Ano, jednatelem může být i cizinec, včetně občana třetí země. Při zápisu jednatele se zkoumá jeho bezúhonnost (u cizince i dokladem ze země původu), nikoli jeho pobyt v ČR. Faktický výkon funkce a případné fyzické působení v Česku ale může vyžadovat pobytové oprávnění — to posuzujte zvlášť podle zákona o pobytu cizinců (326/1999 Sb.).

Jak podnikají Ukrajinci s dočasnou ochranou?

K roku 2026 mají držitelé dočasné ochrany (Lex Ukrajina) pro účely živnosti postavení jako cizinci s trvalým pobytem (§ 32 zák. č. 221/2003 Sb.) — mohou ohlásit živnost a podnikat jako OSVČ bez dokládání trestního rejstříku ze země původu. Při prodlužování dočasné ochrany je nutné prodloužit i živnostenské oprávnění. Stejně tak mohou jít cestou s.r.o. Pravidla se mění — aktuální termíny a podmínky ověřte na ipc.gov.cz.

Musí cizinec dokládat bezúhonnost ze své země?

U živnosti většinou ano, pokud jde o cizince bez trvalého pobytu v ČR: podle § 46 živnostenského zákona dokládá odpovídající doklad ze země občanství nebo jiný předepsaný doklad, ne starší 3 měsíců. Český Rejstřík trestů si živnostenský úřad zpravidla ověřuje sám. Výjimkou jsou Ukrajinci s dočasnou ochranou, kteří se pro účely živnosti považují za cizince s trvalým pobytem a doklad ze země původu nedokládají. Občané EU/EHP dokládají doklad ze své země, ale bez apostily a překladu (nejsou-li pochybnosti).

Co když nemám v ČR sídlo?

Sídlo v ČR potřebuje jak živnostník, tak firma. Pokud nemáte vlastní prostory, nabízí se virtuální sídlo — registrační adresa pro zápis do rejstříků včetně příjmu a přeposílání pošty, bez nutnosti pronajímat kancelář.